Parkování a modré zóny v Bystrci
Summary
Shrnutí
Téma dostupného parkování v Bystrci je velmi složité a jeho úplné vyřešení takřka nemožné. Z mnoha důvodů, které jsou vyjmenovány níže, je čím dál náročnější zaparkovat. Novým problémem je rozšíření modrých zón k hranici Bystrce. Zlepšení podmínek pro parkování je možné pouze kombinací více různých opatření. I ta jsou níže rozebrána. Hlavním omezením jsou finance a zejména nedostatek volných pozemků. Budování parkovišť je v konfliktu s jinou prioritou – ochranou zeleně.
S tématem parkování přímo souvisí i rozhodnutí o zavedení či nezavedení systému rezidentního parkování v Bystrci. Řada občanů má z něho obavu, ale je potřeba vzít v úvahu, že současné pozice Bystrce na okraji modrých zón je velmi nevýhodná, což je podrobně rozebráno ve druhé části textu. Rozhodování radnice o zavedení systému rezidentního parkování by se mělo opírat o data, věcnou diskusi s občany a rozumnou argumentaci ve prospěch občanů. Na to jsme připraveni.
Zpravodaj tématu Antonino Milicia
Proč je problém zaparkovat?
Většina Bystrce jsou sídliště vystavěná za socialismu, kdy byla zcela jiná úroveň motorizace. Tehdy byla auta poměrně vzácným nadstandardem. Sídliště proto byla designováno na jiný počet aut než je tomu dnes.
Od té doby se životní úroveň podstatně zvýšila. Auta, zejména ojetá, se stala dostupnější. Dnes není problém pro téměř kohokoliv si auto pořídit. V domácnostech tak často není standardem auto jedno, ale několik.
V Brně se v posledních letech rozšířil systém rezidentního parkování, který vytlačil část aut mimo tyto zóny na okraj města vč. Bystrce.
Občas také některá místa zabírají vraky nebo se stanou obětí nové výstavby, změny místních podmínek apod.
Aby toho nebylo dost, se zavedením brněnských stavebních předpisů se snížily požadavky pro developery a nová výstavba má menší nároky na počet parkovacích míst a tedy o to více aut bude parkovat v ulicích.
Situace by byla mnohem horší, pokud by se vymáhaly dopravní předpisy a tiše netolerovalo parkování, kde by být nemělo.
Kdo v Bystrci parkuje
Pro pochopení problému s parkováním je potřeba vědět, kdo v Bystrci parkuje:
(1) obyvatelé – rezidenti, kteří v Bystrci bydlí a jsou tu i registrovaní,
(2) obyvatelé, kteří v Bystrci bydlí, ale ne trvale; navenek stejně jak první skupina,
(3) osobní auta firemní, které užívají rezidenti a další obyvatelé k soukromým účelům,
(4) návštěvníci výše uvedených,
(5) návštěvníci přehrady, obvykle během dne,
(6) návštěvníci ubytovacích zařízeních, což v Bystrci asi není takový problém,
(7) zákazníci obchodů apod., ani s tím nemáme zvláštní problémy, na rozdíl třeba od centra.
(8) auta firemní jako jsou dodávky, nákladní vozidla apod., která zaměstnanci odstaví na konci směny.
(9) odstavená nevyužívaná auta obyvatel okolních čtvrtí, co je vytlačily modré zóny (nap. karavany, 2. a 3. auto, polovraky apod.); ty jsou odstavená dlouhodobě.
(10) auta denních návštěvníků (zaměstnanců firem), zpravidla z okolních vesnic, kteří auto ráno odstaví a večer s ním odjedou.
(11) auta dlouhodobých návštěvníků, typicky studentů, kteří v Bystrci auto odstaví na týden a déle a přesunou se MHD na koleje či byt.
(12) vraky.
Jaké jsou možnosti řešení
Z hlediska úlohy místní samosprávy je klíčovým cílem hledat řešení zejména pro místní obyvatele, jejich návštěvy, sekundárně pak i firmy a jejich klienty.
Jaké jsou tedy možnosti:
(A) Budování nových parkovacích ploch – je náročné finančně, ale větší problém je, že chybí pozemky. Bystrc je nemá. Navíc zde dochází ke kolizi s jinou prioritou – ochranou zeleně.
(B) Stavba veřejných parkovacích domů – je velmi finančně náročné, mají specifické nároky na plochy.
(C) Stavba soukromých parkovacích domů – je stejně finančně náročná, pro investory nepříliš atraktivní a chybí pozemky.
(D) Odstraňování vraků – děje se, ale tolik těch vraků v Bystrci není, aby to mělo podstatný vliv.
(E) Místní značení, které vykáže z části ulic některé skupiny vozidel – karavany, vozíky, nákladní auta apod.
(F) Úpravy silnic, snížení jejich kapacity (jednosměrky) a parkování na silnici. Daní je zhoršení kapacity dopravy.
(G) Regulace parkování s upřednostněním místních – sem patří i rezidentní parkování (modré zóny).
Možnosti řešení tedy jsou a některé samospráva i dělá. Většina je však nákladná a nejspíš nikdy nedoženou rostoucí vnitřní poptávku a zejména nárůst z vnějšku. Je to proto, že nedokážou odfiltrovat poslední 4 kategorie skupin parkujících. Konečný výsledek je pro místní obyvatele nulový nebo dokonce záporný. I když někde fyzických parkovacích míst přibude, stejně se zaplní. Nejde totiž o to, zajistit růst počtu parkovacích míst, ale jde o počet skutečně volných míst k parkování.
Je třeba komplexní řešení
Neexistuje jedno zázračné řešení. Kdo ho slibuje, klame občany. Výše uvedené možnosti řešení je potřeba v různé míře kombinovat, případně je modifikovat, podle situace v místě.
Zvláštní potenciál by mohly mít společné projekty městské části na způsob PPP projektů, kdy by se na pozemcích města budovaly podzemní parkoviště primárně pro konkrétní obyvatele lokality, případně se zapojení investorů – investiční parkovací místa. Parkovací místa by měla své vlastníky, pozemky by zůstaly městu, byla by přísná pravidla pro zachování zeleně. Zda je takový projekt finančně udržitelný by si vyžádalo samostatnou ekonomickou analýzu.
Lze to bez modrých zón?
Na úvod to, co mnoho lidí nechce slyšet – parkování v Bystrci nejde vyřešit, pokud Bystrc bude otevřená odloženým autům obyvatel okolních čtvrtí, kde zavedli modré zóny, a zároveň i návštěvníků Brna, kteří zde přesedají na MHD. Stává se z něho skladiště aut pro ostatní. Pracně a na úkor zeleně budujeme nová parkovací místa, která využívají i ne-obyvatelé Bystrce.
I kdyby se Bystrc celá vybetonovala a bylo z ní jen jedno velké P+R západu Brna, stačit to nebude. Bez ohledu na to, jak má kdo rád modré zóny, jsme bohužel v situaci, kdy nemáme na výběr. Byli jsme postaveni před hotovou věc. Systém padajícího xxx došel až k nám a na nás je poslat ho dál. Nebo si ho nechat.
Rezidentní parkování / modré zóny
Co je rezidentní parkování
Modré zóny neboli rezidentní parkování je systém parkování na veřejných plochách, který zvýhodňuje místní obyvatele (rezidenty) před návštěvníky města či jeho části.
Rezidentní parkování je v městských aglomeracích již standard, který řeší jinak prakticky neřešitelný problém rostoucího počtu aut, nedostatek parkovacích míst atd.
Systém funguje tak, že místní obyvatelé, kteří se do systému registrují, mají výrazně výhodnější parkování než ti ostatní. Neregistrovaná auta musí platit vysoké poplatky za parkování, což je motivuje hledat jiné řešení (do měst vůbec nejezdit, jezdit veřejnou dopravou, využívat k parkování neveřejné plochy apod.). Podobně systém řeší i firemní auta a další, ale to teď nechejme stranou.
Z ekonomického pohledu je to regulační nástroj, který formou finanční restrikce (poplatku) motivuje občany ke změně chování. Jeho primárním cílem tedy není získávat prostředky. Ty vrací zpět do systému přes fond, který buduje novou infrastrukturu apod.
Vývoj modrých zón v Brně
Původní omezení modrých zón pouze na centrum Brna už dávno není pravdou. V současnosti pokrývají většinu města a nedávno byly zavedeny i v sousedním Komíně a Jundrově.
Během jednoho roku budou dále připojeny nejsevernější části Brna a jihovýchod. Mimo modré zóny zůstane jih Brna a naše západní část – Bystrc, Kohoutovice a Žebětín.
Důsledky modrých zón v Brně pro Bystrc
Současný stav rezidentního parkování v Brně je pro Bystrc ten nejméně výhodný. Původní výhoda Bystrce „periferie, která je příliš daleko“ již neplatí. Modré zóny zavedené ve čtvrtích bližších centru postupně vytlačila parkující auta až k nám.
Bystrc, díky své hranici s modrými zónami a dobré dopravní dostupnosti s tramvajovou linkou, se stala dopravním nárazníkovým pásmem a přirozeným parkovištěm pro návštěvníky ze západu (směr Veverská Bítýška), severu (směr od Rozdrojovic) a jihu (směr od Troubska a D1 odkudkoliv).
Vnucená role Bystrce jako dopravního nárazníku je extrémně nevýhodná. Kromě blokování parkovacích míst návštěvníky tito i zatěžuji dopravu a životní prostředí a posilují nežádoucí transitní roli Bystrce.
Protože nemáme možnost se vrátit ke stavu před modrými zónami a zrušit je, což by bylo nejjednodušší, ale o tom se nerozhoduje v Bystrci, zbývá se do systému připojit a problém poslat zase o kus dál. Pak je tu ještě ta nejhorší možnost: přistoupit na roli Bystrce jako odstavného parkoviště.
Výhody modrých zón
Základní výhoda je zřejmá, zmizí auta nerezidentů, dlouhodobě nevyužívaná (např. karavany), úplně odstavená, vraky, pokud jsou na značkách a mají jasného majitele pod.
Tím, že ubyde aut, přibude počet volných parkovacích míst, aniž by se muselo jakékoliv zbudovat.
Nevýhody modrých zón
Systém v Brně je spojen s poplatkem. Ten je aktuálně ve výši 800,- Kč za rok (cca 2,- Kč denně). Ale pozor, týká se pouze prvního auta obyvatele (nikoliv domácnosti), u dalších aut je řádově vyšší! Pokud má domácnost více aut, byla by motivována auta přepisovat na jiného člena domácnosti, což se může prodražit například vyšším pojistným.
Dříve byl důsledek úbytek parkovacích míst. Ten je dnes minimální.
Další výhody modrých zón
Protože výhodné podmínky registrace k rezidentnímu parkování mají logicky pouze rezidenti (místní), bude část obyvatel, kteří v Bystrci dlouhodobě žijí, ale nejsou zde registrování, motivována se sem trvale přihlásit.
Takto se dle zkušeností z jiných městských částí může počet registrovaných obyvatel zvýšit o 10-20%1. Při daňovém příjmu na hlavu ve výši 39.000,-2 je to potenciál trvalého příjmu pro Brno a Bystrc v řádu desítek milionů, tedy více peněz na rozvoj, třeba na další parkovací místa. Ostatně na rozvoj dopravní infrastruktury jdou i peníze z poplatků.
Není to řešení na vždy
Z některých lokalit, kde modré zóny zavedli, zaznívá zkušenost: „Modré zóny pomohly a aut skutečně ubylo, ale po pár letech je situace stejná, jak byla„. Ano, to se stát může, ale není to selhání modrých zón, ale důsledek setrvale rostoucího počtu aut. Je tedy potřeba se spíše ptát, jak by tam parkování vypadalo, pokud by v místě auta neubyla díky modrým zónám.
Zavést modré zóny?
Rozhodnutí radnice by se mělo opírat o data, věcnou diskusi s občany a rozumnou argumentaci. Na to jsme připraveni.
Modré zóny v otázkách a odpovědích
Připravil A. Milicia, jako nezávislou analýzu na základě veřejných podkladů, konzultací s odborníky a diskusí s občany. Informace v tomto přehledu jsou aktuální k datu zpracování 19. 1. 2025. Mezitím se MZ přiblížily k Bystrci.
Co je to rezidentní parkování (RP)? Systém parkování v ulicích a na dalších plochách, který zvýhodňuje místní (rezidenty) před návštěvníky. Auta návštěvníků a dlouhodobě odstavená se snaží RP vytlačit mimo oblast, kde žijí občané, aby ti měli kde parkovat. Ve světě systém funguje desítky let.
Co se děje? V Brně je RP již zavedeno a postupně se rozšiřuje z centra na okraj. Spolu s tím se na okraj MZ vytlačují i auta dlouhodobých i krátkodobých návštěvníků a dlouhodobě odstavená auta. V roce 2025 zavedou modré zóny i městské části Jundrov a Komín, což jsou naši přímí sousedé. Bystrc je poměrně vzdálená od centra, ale je dobře dostupná MHD, tedy auta nyní odstavená blíže centru se přesunou mimo jiné i k nám. Současně s námi RP zvažuje Žebětín. Pokud by je zavedl, byl by problém parkovat v bystrcké části Kamech a následně i okolí.
Od kdy by RP platil? Bystrc se může připojit nejdříve v roce 2028. Rozhodovat o tom bude zastupitelstvo Bystrce.
Zajistí RP dostatek parkovacích míst pro všechny? Nezajistí vyšší počet! Zajistí, že jich bude více volných, protože na stávajících místech nebude parkovat ten, kdo tam nebydlí. Kde se RP zavedlo, aut ubylo, ale časem zase přibylo. Ale to není proto, že by MZ přestaly fungovat, ale proto, že mezitím přibylo aut. Vidíme to i v Bystrci, kde i bez MZ je stále těžší zaparkovat. Pokud chceme parkovacích míst více, musíme je stavět. To s RP přímo nesouvisí.
Způsobí předělání parkovacích ploch na modré zóny podle nových pravidel úbytek parkovacích ploch? Dříve to tak bylo kvůli přísnému přístupu. Ten je nyní vstřícnější. Někde přibydou, někde ubydou, někde se zlegalizují ta dříve jen tolerovaná, někde se upraví značení. Počet parkovacích ploch se údajně spíše nezmění, ale spíše bych počítal s nějakým snížením. Pozitivem by mělo být, že budou volnější, protože na nich nebudou stát nerezidenti.
A, B nebo C? V Brně je několik režimů parkování. A je pro historické centrum, kde není běžně přístup. B je širší centrum, kde je omezeno parkování před den i v noci (v noci kvůli rezidentům, přes den, protože by zde bylo příliš mnoho návštěvníků). C jsou pak okrajové čtvrti jako je i Bystrc, kde je omezeno parkování přes noc kvůli rezidentům a přes den omezeno není. B a C jsou bez omezení o víkendu. V Bystrci to směřuje k C, ale je specifická v tom, že má rekreační oblast přehrady, kde je mnoho návštěvníků i během víkendu. Ve hře je tedy i vytvoření zvláštní zóny, která by regulovala parkování i o víkendech. Budou se muset vyřešit i odstavné plochy okolo přehrady.
Kde mohou rezidenti parkovat? Ve své zóně a okolních („kytička“). Pokud by Bystrc zůstala jednou zónou, což doporučuji, tak se jí kvůli izolované poloze toto spíše netýká, protože nedává smysl přejíždět do „sousedního“ Komína, Jundrova nebo Žebětína (vyjma Kamech). Ale možné by to bylo.
Kolik RP stojí? Podrobný ceník je zde. Většina obyvatel se vejde do podmínky jedno auto na osobu a bude tak platit 800 Kč ročně (cca 2 Kč denně). Tato částka se v budoucnu samozřejmě může změnit. Co je důležité, snížená sazba není na jedno auto na rodinu, či byt, ale je na obyvatele, tedy v jedné domácnosti může být více aut s nižší sazbou.
Získáme ještě něco dalšího? Každý rezident ze zóny C bez ohledu na věk a vlastnictví automobilu má zdarma ročně 100 hodin parkování pro své návštěvy. Další lze přikoupit.
Jaké to má výhody pro městskou část? Předchozí zavádění RP vedlo k přihlašování trvalého pobytu těch, co zde žili, ale byli registrováni jinde. Počet obyvatel se takto zvýšil až o 17%. Za každého občana má město daňový příjem 39.000 Kč (část jde magistrátu a část městské části). Pokud by se přihlásili noví rezidenti, Bystrc by měla příjem trvale vyšší o desítky milionů, tedy více peněz na rozvoj a služby. A další peníze by šly městu, tedy i na MHD, sport, kulturu apod., které opět využívají občané Bystrce.
Co se děje s vybranými penězi? Systém je uzavřený, tedy vybrané peníze se zpětně investují do rozvoje parkování a další dopravních služeb v Brně přes Fond mobility. Tedy z toho, co zaplatíme, se vybudují i nová parkovací státní a některá z nich by časem měla přibýt i Bystrci.
Jak probíhá přihlašování do RP? Elektronicky i fyzicky.
Jak moc to hoří? Protože sousední čtvrti zavedou RP již letos a Bystrc nejdříve v roce 2028, brzy uvidíme, jak velký budeme mít problém. Kdyby ne, můžeme postoj změnit.
Jaký bude další postup? Rozhodne zastupitelstvo.
SHRNUTÍ: Otázka není, zda v Bystrci chceme modré zóny nebo ne, ale jestli chceme doplatit na to, že je okolo nás zavedou. Pokud je nezavedeme, přibude u nás odstavených aut. Pokud je zavedeme, ubude současných odstavených aut. Nová místa systém nepřinese. Budeme platit roční poplatek. Za peníze, co zaplatíme, se budou stavět i nová parkoviště. Modré zóny přimějí se přihlásit k trvalému pobytu řadu lidí a do rozpočtu Bystrce tak přibydou miliony.