Adaptace na změny klimatu
Summary
Shrnutí
Klimatická změna je realita a je nutné se na její dopady adaptovat, aby Bystrc zůstala příjemným místem k životu. V praxi to znamená připravovat se na extrémní počasí, jako jsou období veder, dlouhodobé sucho nebo intenzivní srážky. Na místní úrovni jde především o péči o mikroklima, zeleň a vodu.
Klíčové je zachování stávajících stromů a zeleně v maximální možné míře, jejich další rozvoj a kvalitní údržba. Významnou roli mohou hrát také zelenomodrá opatření – tedy řešení, která propojují zeleň s hospodařením s dešťovou vodou, například výsadba stromů, zasakovací plochy, dešťové záhony nebo propustné povrchy. Pomáhají ochlazovat veřejný prostor, lépe zvládat sucho i přívalové srážky a celkově zlepšovat místní mikroklima. Důležitými oblastmi jsou také řešení zastínění veřejných ploch a podpora ekosystémů a biodiverzity.
V městských bytech je nutné nastavit podmínky tak, aby nájemníci mohli řešit vysoké teploty uvnitř bytů.
Zpravodaj tématu Lucie Milicia.
Co to je a jaké to má důsledky
Klimatická změna v podmínkách Bystrce
Klimatická změna je dlouhodobá proměna globálního i místního klimatu a srážkových vzorců, způsobená zejména lidskou činností v souvislosti s produkcí skleníkových plynů. Představuje dlouhodobou proměnu klimatických podmínek projevující se zejména růstem průměrných teplot, častějším výskytem vln veder, prodlužováním období sucha a nerovnoměrným rozložením srážek s vyšším rizikem přívalových dešťů.
Pro Bystrc je z hlediska klimatické odolnosti příznivá přítomnost Brněnské přehrady a řeky Svratky, rozsáhlých lesních porostů, městské zeleně a zahrad, které přispívají k přirozenému ochlazování území, retenci vody a zlepšování místních mikroklimatických podmínek.
V kompaktněji zastavěných částech a na rozsáhlých zpevněných plochách Bystrce se však může uplatňovat efekt tepelného ostrova, spojený s akumulací tepla a omezenou schopností území přirozeně zadržovat a vsakovat srážkovou vodu.
Významným rizikem je rovněž dlouhodobé sucho a přehřívání veřejných prostranství a budov, na které je zvláště citlivá sídlištní zástavba, která v Bystrci převažuje. Při intenzivních srážkách naopak může docházet k rychlému povrchovému odtoku, přetěžování odvodňovacích systémů, lokálním záplavám a škodám na majetku i zdraví obyvatel.
Z hlediska územního plánování je proto žádoucí posilovat modrozelenou infrastrukturu, retenční a vsakovací schopnost území, podíl a kvalitu vegetace, zastínění veřejných prostranství a omezení nadměrného podílu nepropustných povrchů. Cílem adaptačních opatření je zvýšit odolnost území vůči extrémním teplotám a srážkovým výkyvům a dlouhodobě zachovat Bystrc jako kvalitní a příznivé prostředí pro život.
Skupina opatření #1
Ochrana stromů a zeleně
Základním opatřením je maximální zachování stávající zeleně, zejména vzrostlých a perspektivních stromů, které plní významnou mikroklimatickou funkci – přispívají k ochlazování území, zastínění ploch a zmírňování dopadů klimatické změny.
Při nové výsadbě je vhodné upřednostňovat druhově rozmanité a vůči suchu a vysokým teplotám odolné dřeviny. Správně vybraný strom snižuje teplotu vzduchu o cca 1,5 °C, pocitovou teplotu o 10–20 °C a teplotu asfaltu či chodníku o 20–25 °C.1 Nově vysazované stromy musí být vybírány tak, aby byly odolné vůči suchu a vysokým teplotám.
Pro dlouhodobou funkčnost zeleně je nezbytné zajistit odpovídající podmínky pro růst, dostatečný kořenový prostor a vhodné hospodaření se srážkovou vodou. Dešťovou vodu je vhodné cíleně svádět ke stromům a vegetačním plochám, například vhodným spádováním chodníků a dalších zpevněných ploch směrem ke stromům či záhonům. V okolí stromů je žádoucí využívat propustné a vsakovací povrchy, které umožní vodě pronikat do půdy a omezí její rychlý odtok do kanalizace.
Co se týče výběru druhů stromů – mezi perspektivní patří suchomilné středoevropské druhy jako je dub cer, habr, olše šedá, javor babyka, hloh, dřín, jeřáb oškeruše apod. na než je navázán výskyt domácího hmyzu, ptactva a dalších živočichů. Vhodné cizokrajné druhy se mohou hodit např. do uličních alejí kvůli své stabilitě (aby nepadaly větve na auta apod.)
V případě travin jsou vhodnější druhově pestré luční směsi českých travin a trvalek před klasickou travní směsí, která je náročná na údržbu a po zaschnutí poskytuje prostor plevelům. Součástí péče o zeleň je také vhodný režim údržby travnatých ploch, včetně omezení seče v období sucha a vysokých teplot. Vyšší vegetace lépe zadržuje vláhu a přispívá ke stabilizaci místního mikroklimatu.
Skupina opatření #2
Zastínění
Stromy mají zásadní význam pro zastínění a ochlazování veřejného prostoru. Jejich uplatnění je proto vhodné podporovat nejen v parcích, ale také na náměstích, podél komunikací a na větších parkovacích plochách. Výsadba stromů pomáhá členit rozsáhlé zpevněné povrchy, omezovat jejich přehřívání a zmírňovat efekt tepelného ostrova.
Je vhodné vybudovat síť stínových koridorů po celé městské části, aby se obyvatelé při pohybu venku mohli vyhnout přímému slunečnímu svitu. Takové koridory lze realizovat nejlépe alejemi stromů, případně jiným druhem umělého zastínění.
Samozřejmostí by mělo být zastínění zastávek MHD a především dětských hřišť. Nejlépe opět vzrostlými stromy, případně po přechodnou dobu i uměle.
V poslední době se prosazuje zastínění veřejných ploch a parkovišť fotovoltaikou, což má několikanásobné benefity. Kromě zastínění těchto ploch je to zastínění a ochrana vozidel na nich odstavených a samozřejmě i výroba obnovitelné energie.
Skupina opatření #3
Ekosystémy a biodiveriza
Zachování a podpora biodiverzity a funkčních ekosystémů představují důležitou součást adaptace území na klimatickou změnu. Druhově pestré a stabilní prostředí je odolnější vůči suchu, vysokým teplotám i dalším klimatickým výkyvům a přispívá ke kvalitě městského mikroklimatu.
V zastavěném území lze biodiverzitu podporovat zejména pestřejší skladbou vegetace a vhodným režimem údržby travnatých ploch. Mozaiková a méně intenzivní seč vytváří příznivější podmínky pro hmyz a další živočichy a současně zvyšuje odolnost vegetace vůči suchu.2
Významným specifikem Bystrce je také množství soukromých zahrad, které při přírodě blízkém způsobu péče vytvářejí důležitá stanoviště pro rostliny a živočichy a přispívají k propojení zeleně v rámci sídla.
Součástí ochrany ekosystémů by měl být také monitoring a omezování invazních druhů rostlin a živočichů, které mohou vytlačovat původní druhy a narušovat stabilitu ekosystémů.3
Skupina opatření #4
Hospodaření se srážkovou vodou
Srážková voda je vzácný zdroj, který by neměl být automaticky odváděn do kanalizace. Dešťová voda by měla mít možnost se přirozeně vsakovat do terénu. Odtok vody omezí vhodné tvarování terénu s trávníky, vegetační pásy, využití vsakovacích rýh, drenáží a tam, kde je potřeba zpevněná plocha, propustná dlažba apod.4 Odpar vody pak zlepšuje i místní mikroklima.5
Přívalové deště je ideální vsakovat přímo v místě srážek. Tam kde to jde, tedy málo a středně frekventované cesty, tomu napomáhají mlatové cesty a jiné propustné povrchy místo asfaltu. Srážkovou vodu dobře absorbují i dešťové záhony.
Vodu ze střech u obecních i soukromých budov je ideální jímat pro pozdější využití pro zavlažování trávníků, stromů a další vegetace. Případně jí lze i splachovat, což ale v podmínkách sídliště není pravděpodobné užití. Bystrc má však i řadu rodinných domů, u kterých už to smysl dává. U veřejných budov musí být retence dešťové vody samozřejmostí. U panelových domů se nabízí retence vody z jejich střech do nádrží na pozemcích města.
Skupina opatření #5
Klima-krizové plány
Vlny veder, které mohou sužovat obyvatele Bystrce i přírodu, mohou přicházet od května do září. To je skoro polovina roku. Na tyto situace je potřeba se předem připravit a mít zásobník škálovaných opatření, které nebude nutné zdlouhavě situačně vymýšlet a schvalovat, ale bude možné v podstatě automaticky reagovat na zhoršenou situaci.
Příklady opatření, která mohou být realizována s ohledem na extrémní teploty či sucho, jsou například:6
- změna režimu péče o zeleň, zejména sečení trávy,
- zprovoznění trvalých nebo instalace dočasných mlžítek,
- omezení výuky v učebnách škol a školek nebo přesun do klimatizovaných prostor (a jejich předchozí budování),
- omezení výuky či sportu ve venkovních prostorách,
- zajištění pitného režimu osob (standardní opaření),
- kontaktování osamělých seniorů,
- zpřístupnění klimatizovaných veřejných prostor,
- případné kropení ulic (dočasný účinek a spotřeba vody),
- omezení pro využívání vody atd.
Skupina opatření #6
Řeka Svratka
Řeka Svratka, která Bystrcí prochází, je spolu s přehradou a okolními lesy exkluzivní benefitem, který nám ve většině Brna mohou jen závidět.
Řeka má za hrází přehrady poměrně přírodní ráz, který není třeba „vylepšovat“. Nicméně s ohledem na využití břehů obyvateli Bystrce může být přínosem doplnění dřevěných mol k toku, na březích laviček a zlepšení stezek pro pěší a cyklisty, nejlépe v rámci komplexního přístupu k rozvoji pěší a cyklistické dopravy v Bystrci.
V žádném případě nedává smysl v Bystrci budovat klasickou náplavku. Z hlediska rekreace má Bystrc dostatečné zázemí v podobě přehrady a okolních lesů. Svratka pod přehradou protéká víceméně otevřenou zelenou krajinou. Má do značné míry přirozené břehy, lemované stromy a zahradami, které podporují mikroklima a biodiverzitu. Kamenné nebo betonové nábřeží by zničily přírodní ráz řeky. Úpravu koryta naopak k více přírodnější podobě neumožňuje stávající zástavba.
Skupina opatření #7
Situace v městských bytech
V letošním roce kvůli vlně veder narostl počet žádostí nájemníků městských bytů o možnost si na vlastní náklady naistalovat venkovní žaluzie nebo klimatizace. Přičemž některé z těchto bytů jsou v půdních vestavbách, kde jsou teplotní podmínky mnohem horší než v klasických bytech. Radnice všechny tyto žádosti odmítla. Až těsně před volbami po silném veřejném tlaku starosta slíbil změnu přístupu. Ale lze takovému předvolebnímu slibu po tak dlouhé době ignorování vůbec věřit?
Ověřovali jsme si, jak to dělají v několika jiných městských částech. Tam s takovými žádostmi nemají problém a mají vytvořené postupy, jak je posoudit a obvykle jim vyhovět. Náš postoj k tomuto je vstřícný a chceme hledat řešení, jak věci dělat, ne výmluvy, proč by to nemělo jít.
Chceme nastavit jasné podmínky, které je nutné splnit, aby byt neztratil na hodnotě po jeho případném opuštění. Samozřejmá je bezpečnost a nenarušení vnějšího obalu budovy. Ale na to vše jsou již vytvořené postupy.
Skupina opatření #8
Aktivní opatření pro zmírnění klimatické změny
Přestože je toto téma zaměřeno na adaptaci na změnu klimatu, Bystrc může přispět i aktivitami ke zmírnění klimatických změn. To znamená zaměřit se i na jejich příčinu, tedy snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování schopnosti prostředí vázat uhlík. V podmínkách Bystrce to mohou být například tato opatření, z nichž pouze některá se v malé míře dějí již v současnosti:
- zateplování budov pro snížení energetických ztrát,
- moderní vzduchotechnika a rekuperace,
- upřednostnění zastínění před klimatizováním,
- dekarbonizace vytápění (tepelná čerpadla, fotovoltaika),
- energetický management a úsporná řešení,
- fotovoltaika na veřejných budovách a sdílení elektřiny,
- rozvoj parků a intenzivní výsadba nové zeleně,
- hospodaření s bioodpadem a podpora kompostování,
- podpora dobíjecí infrastruktury pro elektromobilitu,
- elektrifikace dopravních prostředků městské části,
- podpora nemotorové dopravy (cyklostezky, stojany atd.)
- Comparative analysis of shade and underlying surfaces on cooling effect: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S161886672100248X ↩︎
- EEA – Urban adaptation: https://www.eea.europa.eu/en/analysis/publications/urban-adaptation-in-europe-what-works ↩︎
- Role of watering practices in large-scale urban planning strategies to face the heat-wave risk in future climate: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2212095516300505 ↩︎
- Systematická rešerše BGI: https://iwaponline.com/bgs/article/3/1/223/85658/The-potential-of-Blue-Green-infrastructure-as-a ↩︎
- EEA – Urban adaptation: https://www.eea.europa.eu/en/analysis/publications/urban-adaptation-in-europe-what-works ↩︎
- Role of watering practices in large-scale urban planning strategies to face the heat-wave risk in future climate: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2212095516300505 ↩︎